Zase o rok starší

Víc jak týden jsem už o rok starší, ale nějak se mi nedaří vkládat příspěvky.

Růže od mého muže a přání od Lukáška. Šimon mi vyrobil krásný obrázek, ale než jsem ho stačila vyfotit, byl zase předělaný na "něco" jiného. Ale mám ho v hlavě.

Mějte se krásně i když si nejsem jistá zda to v téhle zimě a dešti vůbec jde

Věrka

Další bedna

Včerejší upršený závod, kde Luky zabojoval.

A po nepříliš vyvedeném startu, nakonec opět 2. místo.
Super Luky!!!

Staroměstská věž a Nejlokomotivovatější lokomotiva

V pondělí jsem s Lukášem měla naplánovanou návštěvu divadla a taky překvapení.
Výlet s kabelkou do ruky se nekonal, protože ty mraky co se na nás v poledne začali valit totálně zničily mé plány ohledně oblečení. Tak snad příště.

Před divadlem jsme "museli" zdolat další z pražských věží. Tohle překvápko jsem Lukymu řekla až když jsme vystupovali z vlaku. Na Staromák jsme dorazili ještě v pohodě, koupili si lístky a hurá na věž - jenže venku mezitím začalo pršet. Naštěstí to bylo jen chvilkové. A fotky nakonec vypadají docela dobře.

... a tohle se mi prostě asi nikdy neokouká  - nádhera.
Historii vás tady asi nebudu nudit, informace si může každý nastudovat. Přidám spíš takovou "technickou" poznámku. Do věže se dostanete pohodlně výtahem, takže žádné schody a nic podobného. Nejsem velký zastánce "modernizací" ale tohle  je dle mě vkusné a hlavně pro dobrou věc.

Po pokukování po pražských střechách jsem zase pěkně šlapali zpět na Hlavní nádraží, kde se ve staré budově hraje tohle představení.

Nejlokomotivovatější lokomotiva

Luky byl spokojený a to je hlavní. Vybrali jsme si všední den a myslím, že jsme dobře udělali, bylo nás tam asi 20.  Pokud chcete někdo představení navštívit (pro milovníky vlaků, ideální) koukněte zde.

Mějte fajn víkend

Věrka

.... tak třeba něco takového....

bych si přála k narozeninám :-)
Bude mi stačit jen jedna sada - zatím.
A pokud se vám tahle "plastová" nádhera taky líbí koukněte zde.
Hezký den

Věrka

Pytlík na kolíčky

Dlouho jsem o něm přemýšlela. Teď se mi rozbil košíček, do kterého jsem kolíčky dávala a tak bylo jasno.
V sobotu jsem ušila jeden podle návodu, ale nenašla jsem správné ramínko. Při zatěžkávací zkoušce jsem navíc zjistila, že tohle není velikost pro naši kupu prádla. Takže v neděli druhý pokus, na větší ramínko.

Pytlíky se mi líbí oba -  jeden už je na sušáku a druhý měnší využijeme na něco jiného.
Vyšívání mi moc nejde, a tohle byl vlastně takový první pokus. Hadříky na šňůře jsem si nakreslila od ruky. A kytičky na prvním pytlíků jsou ze stužek. Stužkové vyšívání jsem měla vyhlídnuté už dlouho, jen nebyla ta správná ... příležitost, odvaha, věc (nebo tak něco) na co to zkusit. Musím říct, že se mi to líbí a ani to není nijak složité.... takže možná dáme na nějaké taštičce opakování. Jen musím dokoupit mašličky.

Mějte se pěkně
Věrka

Výhra a psaníčko

Představte si to já vyhrála na blogu  http://kokino-home.blogspot.cz/ jeden báječný plakát. Mohla jsem si vybrat jaký pejsek u mě bude bydlet. A u mě byla volba naprosto jasná - Laura Francesca - je prostě boží, zatím má jen černou boudičku, ale myslím, že na žluté stěně v ložnici jí to bude moc slušet. Teď zbývá sehnat jí "nějaké" pěkné kamarády a ukecat R. aby je přidělal na zeď.

No a ještě se vám musím pochlubit s tím, co jsem dneska odpoledne tvořila. Rosa Mitnik je totiž ďábel našeptavač a taky strašně inspirativní. A já jsem strašně nutně potřebovala takové psaníčko, které ona zvládá levou zadní.
Takže moje vlastně první zkušenost s šitím z koženky.
A tradá....

tady je s "mojí" visačkou, kterou mi vyrobila jedna úžasná maminka tří dětí z Krkonoš.
Kabelka bude mít v pondělí premiéru, beru ji na výlet do Prahy. Sice nevím jak se s tím popasuju, pití, auta ani nic podobného se do ní nevejde, ale čert to vem. Prostě jsem jí MUSELA MÍT.
Mějte krásný víkend

Věrka



p.s. náušnice jsem si loni koupila v Chorvatsku a lak je z domácích zásob

Konečně máj

a já jsem tu s posledním dubnem.

S Lukáškem ve školce za čarodějnici. Náušnice s netopýrem - to byla rychlovka než jsme šli.
Jinak jsem ale nějak nestíhala....
Šíma byl nějaký mátoha, a já se zase nemohla odtrhnout od 50. Přesněji od obou dílů. Už je to dlouho co jsem za tak krátkou dobu přečetla dvě obr tlusté knihy. (50 odstínů šedi a temnoty)

No teď je tu konečně máj a sním všechny ty kvetoucí stromy, kytky a snad i lepší počasí.

O víkendu jsem "krášlila" kostým na baletní soutěž. Měl být modrý - tak se snad povedl. Přišívala jsem flitry, kytičky a vyráběla "rukávky" a taky ozdoby do vlasů. Baletka byla nadšená, tak snad ta soutěž klapne a bude nějaká "bedna".

Mějte se krásně
Věrka